Provokace profesora Snapea (2)

17. srpna 2009 v 9:35 | martina.tim |  Severus Snape - mé povídky

Dnes, když jsme se dozvěděli, že se půjde do Prasinek měli jsme všichni velkou radost. Zvláště
já, protože mám v plánu koupit nějakou to bombonieru s krásným pohledem Profesoru Snapeovi k jeho brzkému svátku. Ano je to další pokus o jeho vykolejení. :) Nevím jestli někdy něco takového dostal, ale o tom docela pochybuji. I když vše je možné.

Utíkám po chodbě co nejrychleji dokážu aniž bych se rozplácla jako žába, či spadla na rypák.
Zase jidu pozdě jako vždy, ale já za to opravdu nemůžu mám hold mnoho jiné práce, jako například ukládání smrduté vůně do Zmijozelské koleje nebo stádo malých řvoucích mravenců zaso do koleje Havraspáru. Přiběhla jsem zrovna, když Filch uzavíral hlavní bránu. Stála tam profesorka McGonagalová a vedle ní stál Snape (aby on tam nechyběl jako vždy) a škodolibě se usmíval mé nedochvilnosti.
"Prosím paní profeosrko pusťte mě já se omlouvám, ale měla jsem hodně práce v knihovně a
úplně jsem na tento výlet do Prasinek zapomněla."
"Jistě že slečno Cooperová. Od kdy zrovna Vy trávíte čas v knihovně?" řekl ironicky Snape.
"Jelikož se snažím pane profesore napsat Vaši esej o bludničkách, který jste nám zadal v
minulé hodině." řeknu s takovým nadšením a chutí ho psát, že se i sama v duchu divím.
Než stačil Snape zase něco kecnout, tak já už jsem dostala svolení jít. Filch musel znovu pracně otvírat bránu a proto byl nakrknutý a hodil na mě pohled, který jsem mu opětovala úsměvem tudíž byl ještě více nakrknutý.

Do Prasinek jsem dorazila velice brzy a měla jsem jen jediný cíl. Koupit rumové pralinky. Po navštívení obchodu se sladkostmi jsem utíkala ke třem košťatům já totiž miluju máslový ležák. Asi po hodině a půl jsem všla od tří košťat a vyrazila si to směrem zpátky do školy. Ale já mám jak jsem si všimla nějaké štěstí na Snapea, protože ho čím dál tím více potkávám.
"Dobrý den pane profesore." vyhrknu na něj s úsměvem.
Neodpověděl samozřejmě jen mě uštědřil tím jeho vražedným, pohrdavým a ignorantským pohledem.
"Au to bolelo" pomyslela jsem si v duchu a přitom jsem se usmála.
Po příchodu do školy jsem co nejdříve zabalila bonbonieru do krásného papíru, který jsem měla ještě schovaný a krásnou černou stužkou, kterou jsem taktéž měla připravenou. Plus jsem vyčarovala krásnou pohlednici s nápisem: "Pro mého nejoblíbenějšího bradavického profesora Severuse Snapea." A také jsem dovnitř pohledu vyčarovala nápis: "Všechno nejlepší k svátku a hodně dalších let v Bradavicích. Jste naprosto úžasný profesor. S úctou a pozdravem Vaše studentka." Tak a ještě to zítra doručit v pořádku a bez povšimnutí a bude to dokonalé. Byla jsem naprosto spokojená.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 snapeova snapeova | Web | 6. září 2009 v 13:58 | Reagovat

super ;-)

2 Martina Martina | 27. ledna 2011 v 17:46 | Reagovat

Ahojky. Pokusím se něco sesmolit dalšího brzy. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama